 | Vyznání...„Když vane chladný podzimní vítr, oheň hluboko v mém nitru je rozjiskřen. S první zimní nadílkou nezapomenutelná vášeň se vznítí. Pluji přes bílé zimní plochy, zanechávám životní chmur za sebou v oblaku ledového kouře. Jsem konečně na chvíli volný, úplně volný. Tancuji ten tanec zvaný lyžování. Letím tento bezkřídlý let. Oplývám senzací, vyživuji své tělo a duši energií. Ovládám vítr, letím, lyžuji. Je to dialog, je to rozhovor. Na bílé plátno maluji a vyrývám svou náladu. Ten lesklý svah se zrcadlí a já lépe poznávám sám sebe. Podílím se o tu vášeň s ostatními. Tak to miluji a činí mě to tím, čím jsem."
|
